Tuto knihu byste si měli přečíst v případě, že…

Se chcete dozvědět, jak dávat dětem dobrý příklad sebehodnocení a vychovat z nich sebevědomé, schopné a zodpovědné dospělé jedince.

„V kostce“…

Dr. Leman vysvětluje, jak důležité je poskytnout dětem dobrý obraz o sobě samých. Tento fakt popisuje jako ujištění dětí o vlastní sebeúctě. Uvádí příklady, jak si s dětmi vytvořit pozitivní vztah a současně zvládnout kázeň, odpovědnost, pochvaly a mnoho dalších rodičovských dovedností.

Hlavní myšlenky…

  • Zdravé sebehodnocení není zdrojem sobectví a arogance. Ve skutečnosti těmto projevům zabraňuje. Zdravé sebehodnocení přináší sebevědomé děti, které se vyznačují sebeúctou, nejsou domýšlivé a ani arogantní. Zodpovědnost nás jako rodičů leží ve snaze nalézt způsob, jak v dětech zdravé sebehodnocení vybudovat, a to prostřednictvím povzbuzení, kázně, naslouchání, respektování a reagování na jejich chování. Je třeba najít takovou výchovnou metodu, která není ani autoritářská, ani liberální.
  • Většina dětí má dvě základní potřeby: vědět, že jsou milovány a že za něco stojí.
  • Mezi aspekty zdravého mínění o sobě samém patří přijetí a ujištění, pocit sounáležitosti a schopnosti. Děti, které cítí, že jsou přijímány, vědí, že jsou milovány a že na nich jejich rodičům záleží. Takový pocit jim zajistí povzbuzování, objímání a trávení času společně. Pocit sounáležitosti je jedním z nejranějších stavebních kamenů vlastního sebeobrazu. Nejlepší způsob pro rozvoj tohoto pocitu je nechat dětem pocítit, že patří do rodiny. Pokud dítě cítí, že někam patří, řekne si „Já za něco stojím, jsem důležitý. Patřím sem.“ To také dítěti pomůže vyrovnat se s odmítnutím, s nímž se později v životě jistě setká. Děti s dobrým sebeobrazem si dokáží říci „Já to zvládnu!“. Něco udělat a něčeho dosáhnout, bez ohledu na velikost úkolu, dává člověku pocit, že je platný a že se s ním počítá.
  • Sebehodnocení dětí má přímý vliv na jejich chování, dobré či špatné. Každé chování má určitý záměr a pokud děti zlobí, má to jeden z následujících důvodů:
  1. snaží se získat pozornost
  2. chtějí získat sílu k ovládnutí
  3. snaží se vyhnout tlaku a očekávání tím, že vytvářejí dojem vlastní nedostatečnosti
  4. hledají pomstu
  • Všechny děti se od přírody snaží získat pozornost. To, jak reagujete na jejich pokusy o získání pozornosti, přímo souvisí s tím, zda získávání pozornosti bude pozitivní či negativní. Vyhněte se přehnané reakci na to, co vaše dítě říká nebo dělá a snažte se projevit zájem, aniž byste na dítě vyvíjeli sebemenší nátlak.

Kroky…

  • Šest základních pravidel pro funkční rodinu:
  1. Buďte přísní, ale spravedliví
  2. Žádejte – a dávejte – respektujte se
  3. Učte se z chyb
  4. Věci jsou takové, jak se jeví
  5. Opravdová láska zahrnuje hranice
  6. Naplňujte své hodnoty činy, ne pouze slovy
  • Zlaté pravidlo rodičovství: Chovejte se ke svým dětem tak, jak byste chtěli, aby se ony chovaly k vám.
  • Mezi láskou a hranicemi musí existovat rovnováha. Láska k dětem neznamená dávat dětem všechno co chtějí, ani pro ně dělat všechno, co jim vidíte na očích.
  • Šest pravidel pro skutečnou disciplínu:
  1. Buďte pro děti zdravou autoritou
  2. Nechte děti zažít odpovědnost za jejich činy
  3. Nechte děti poučit se z reality
  4. Nechte za sebe mluvit činy, ne slova
  5. Držte se svých zbraní
  6. Vztahy jsou nadřazeny pravidlům
  • Zodpovědnosti nemůžete své děti naučit. Zodpovědnost jim předáváte a necháváte je učit se ji zvládnout.

Citace…

  • Lehman cituje Dr. Dinkmeyera, který říká, že „Dítě, které cítí, že je užitečné, nemá potřebu rozvíjet destruktivní vzorce chování. Neuchýlí se k drogám ani revoltě. Má kooperativního ducha, smysl pro odpovědnost a pozitivní postoj vůči své rodině. Jeho vztah s rodiči je založený na vzájemné důvěře a respektu.“ (str. 5)
  • „Při vytváření pravidel kázně je důležité si uvědomit, že přísný i když spravedlivý přístup umožňuje velkou flexibilitu, zatímco volnost je zdrojem neúspěchu. Děti mají svobodu ve vyjádření pocitu zlosti, frustrace, smutku, strachu a vyjádření svých pocitů přiměřeným způsobem. Například v rámci pevného, ale spravedlivého přístupu vezmeme na vědomí dětský hněv a snažíme se dětem ukázat, jak svůj hněv vyjádřit nedestruktivním a přijatelným způsobem.“ „Chceš-li křičet, pak můžeš, ale jen ve svém pokoji. Až se uklidníš, můžeš k nám přijít a můžeme si o tom promluvit.“ (str. 54)
  • „Výchova dětí bez hlubokých hodnot, přesvědčení a mravů je výchovou, kdy děti nevědí, čemu věří a kým jsou – oba tyto aspekty jsou přitom podstatnou součástí dobrého sebehodnocení.“ (str. 63)
  • „Neexistuje lepší budování sebedůvěry a sebeuznání, než vědomí, že jste dílem všemocného Stvořitele – že jste někým, nikoli „něčím“ nebo jen náhodou.“ (str. 66)
  • „Nejsou-li rodiče ochotni učit děti takovým hodnotám jako je morálka, kde se je pak děti naučí?“ (str. 67)

Jak kniha ovlivnila mé rodičovství…

Nechat se zaplavit každodenními úkoly ve výchově dětí je tak snadné, že jsem časem zjistila, že mnohokrát tyto úkoly jen slepě vykonávám. Tato kniha mě naučila uvědomit si, že musím vyvinout vědomé úsilí k tomu, abych svým dětem předala pozitivní sebeúctu prostřednictvím vlastního příkladu. Mnohem více dbám na to, abych své děti povzbudila k tomu, aby své úkoly plnily samy a pocítily radost z jejich zvládnutí. Trávím mnohem více času mazlením se s dětmi a zahrnuji je bezvýhradnou láskou. Přemýšlím o dalších způsobech, jak sebevědomí svých dětí zlepšit.

Informace o knize:
Název knihy | Jak vychovat děti a nepřijít o rozum

Autor | Dr. Kevin Leman
Rok vydání | 1995
Vydavatel | Thomas Nelson Publishers
Počet stran | 353
Webová stránka autora | www.drleman.com

© Copyright 2017, BookBridges, International, všechna práva vyhrazena.
BookBridges používejte, bez citace zdroje je ale prosím pro vlastní účely nekopírujte ani jinak nereprodukujte. 

Pro další informace o jazyce, v němž je kniha k dostání, klikněte zde.